Včelařská konference

Mně se zdá právě kvůli trubčicím spojení dost riskantní, mohl by přijít i o
další matku.
R. Polášek
........
Brenner v Zákonitostech života včelstva doporučuje brutální metodu, kterou jsem i já v nouzi vyzkoušel.
Včelstvo rozebrat, vyklepat na plachtu před jiným úlem, tomu zajistit přiměřeně česna. Včely prý do úlu trubčice nepustí, ostatní se vžebrají. Plodové plásty pak včelstvu přidat k vyběhnutí.

Karel

Ja by som slovom hrboplod označil len plod, ktorý je od plodujúcej matky, v ktorom sa strieda robotníčí s trúdim plodom. To sa občas stáva, ale ak je plod trúdí v robotníčich bunkách, je to trúdí plod, buď od neplodnenej matky, alebo včiel trúdic. V tomto čase som zažil aj jedno aj druhé. V skratke vám popíšem ako so to riešil práve dnes.
- 27.3 som pri kotrole silného (ktoré malo zmysel zachraňovať) včelstva hučanie včelstva. Vedel som koľko bije. Včelstvo som okamžite prezrel a zistil som tieto anomálie.
- na dvoch plástoch som našiel trúdí plod v rôznych stádiách vývoja.
- musel som zistiť, prečo je v ňom trúdí plod, či od matky alebo trúdic. Malú poznámočku- p.Brenner bol možno dobrý včelár, ale čo on dopručoval s trúdicovým včelstvom je na zasmiatie. Kúpte si novšiu literatúru, včiel trúdic v postihnutom včelstve je nekonečné množstvo,keď každá včela sa časom stáva potencionálnou včelou- nepravou matkou, ktorá dokáže tak dobre lietať ako každá včela. Na plachte ostanú len mladé včely, ktoré sú bez orientácie na letáč, preto nevedia kam sa v žobrať, ostatné postupne odletia.
- definitívne som vedel čo sa vo včelstve stalo, pretože som našiel zbytky niekoľkých mater.buniek z náhradného chovu. Preto som začal hľadať neoplodnenú matku.
- našiel som naozaj krásnu vyspelú matku neoznačenú, ktorú som okamžite zničil, a rozhodol som sa, že včelstvu pridám matku aj s včelami. Matka sa stratila pred zimou,preto včely na otvorenom plode si vychovali náhradnú matku a tá sa už nedokázala oplodniť. Zákrok netreba urýchľovať, radšej niekoľko dní počkať, aby včaly pocítili úplnú osirotenosť.
- dnes t.j. 1.4 k večeru pri 17°C (ale robil som to aj pri nízkej teplote), keď už ustávajú s letom.
- vo postihnutom včelstve som pri zásahu na dvoch plástoch
dokonale odstránil mechanicky trúdí plod (okolo 2,5dm2). Časť rámikov som preložil pod plodisko, odkiaľ včely prejdú k ostatným.
- vybral som dva plásty s včelami, plodom a ozn. matkou a vložil bez akejkoľvek ochrany proti úľovým včelám, priložil ostatné plásty a úľ zatvoril. Včely a plásty zo zásobného včelstva (zásobné nebolo silné) som pridal k inému zásobnému včelstvu, úľ zatvoril. Včely, ktoré sa vracali na na svoje miesto sa veľmi rýchlo vžobrali do včelstva kde som dal zbytok včiel. Miesto našli, pretože pridané včely označili letáčik vôňou z Nassanovovej vonnej žľazy. Včelstvo je zachránené a určite svoj výkon odovzdá pre včelára. To je v podstate všetko.
Pán Banýr vám dal dobrú radu, zbytok včiel vysírte, aj podľa Vás je ich málo, prípadne ich pridajte do iného včelstva, ale nemá to význam, lebo ak sú to naozaj trúdice, sú silno postihnuté biologickou chorobou, majú zväčšené vaječníky a tie do normálneho stavu sa už nevrátia preto sa rýchlo vytratia bez úžitku.
Anton

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 9:57 PM
Subject: Re: Hrboplod


> Ja by som slovom hrboplod označil len plod, ktorý je od plodujúcej matky,
v
> ktorom sa strieda robotníčí s trúdim plodom. To sa občas stáva, ale ak je
> plod trúdí v robotníčich bunkách, je to trúdí plod, buď od neplodnenej
> matky, alebo včiel trúdic. V tomto čase som zažil aj jedno aj druhé. V
> skratke vám popíšem ako so to riešil práve dnes.
> - 27.3 som pri kotrole silného (ktoré malo zmysel zachraňovať) včelstva
> hučanie včelstva. Vedel som koľko bije. Včelstvo som okamžite prezrel a
> zistil som tieto anomálie.
> - na dvoch plástoch som našiel trúdí plod v rôznych stádiách vývoja.
> - musel som zistiť, prečo je v ňom trúdí plod, či od matky alebo trúdic.
> Malú poznámočku- p.Brenner bol možno dobrý včelár, ale čo on dopručoval s
> trúdicovým včelstvom je na zasmiatie. Kúpte si novšiu literatúru, včiel
> trúdic v postihnutom včelstve je nekonečné množstvo,keď každá včela sa
> časom stáva potencionálnou včelou- nepravou matkou, ktorá dokáže tak dobre
> lietať ako každá včela. Na plachte ostanú len mladé včely, ktoré sú bez

> Pán Banýr vám dal dobrú radu, zbytok včiel vysírte, aj podľa Vás je ich
> málo, prípadne ich pridajte do iného včelstva, ale nemá to význam, lebo ak
> sú to naozaj trúdice, sú silno postihnuté biologickou chorobou, majú
> zväčšené vaječníky a tie do normálneho stavu sa už nevrátia preto sa
rýchlo
> vytratia bez úžitku.
> Anton

Tady je možná trochu posunutý termín, obecně hrboplod se nazývá trubčí plod
nakladený do dělničích buněk, kde včely musí plod v cca každé druhé buňce
zlikvidovat, aby byly zbývající buňky rozšířeny a zvýšeny a trubci v nich
přežili do vylíhnutí. Je jedno, jestli je od trubčic nebo rozkladené
neoplozené matky nebo staré matky s vypotřebovanými spermiemi. Asi v první
řadě je myšlen plod od trubčic, protože ošetřování je jiné než v případě
matky. Matka totiž pořád svými feromony říká včelstvu, že je tady, takže
jejím nalezením a odstraněním se připraví půda pro v podstatě běžnou výměnu
matky, zatímco v případě trubčic je nalézt a odstranit nejde, proto musí
přijít na řadu náhradní řešení.
Jestli trubčice po přidání do nějakého normálního včelstva se změní zpátky v
normální včely nebo jestli to už nedokážou, jenom se přestanou chovat jako
trubčice a během pár dní se ze včelstva vytratí, nevím. Možná bude pravda
někde uprostřed, že začnou zase vykonávat běžné úlové práce, ale budou je
dělat hůř a už budou jiné než běžné úlové včely. Každopádně ale teď na jaře
přispějí k rozvoji včelstva už tím, že v tom úlu jsou, protože vyrábějí
teplo a když už nic jiného, mohou zahřívat plod a tím uvolnit jiné normální
včely k výletům ven.
Otázka je, kolik těch trubčic v úlu je. Myslím, že by se mělo rozlišovat
mezi potencionálními trubčicemi, to jsou včely, které vznikají už při
určitém nadbytku mateří kašičky v každém včelstvu a zřejmě v dnešní době při
pitvě takových včel jsou už rozpoznatelné rozdíly proti jiným včelám. Tedy
to jsou ty včely, které vzniknou, když je ve včelstvu nadbytek krmiček a
nedostatek otevřeného plodu, to znamená podmínky pro přípravu na rojení a ze
kterých se potom stanou rojové včely. A mezi skutečnými trubčicemi, které
při absenci mateřích feromonů začnou aktivně vyžadovat od krmiček mateří
kašičku a taky klást vajíčka a i jinak se chovat jako matky. Logicky to
znamená, že jednu takovou trubčici musí krmit několik krmiček, deset, dvacet
nebo tak nějak. Jestli na jaře jedna krmička krmí až tři včelí buňky, tak v
běžném včelstvu pokud matka naklade na jaře 1000 vajíček denně a krmičky
krmí plod mateří kašičkou od 3 do 6 dne věku, tak je takových krmiček asi
tisíc. Pokud je stejný počet krmiček v trubčím včeltvu, tak je aktivních
trubčic asi okolo stovky. Otázka je taky, kolik vajíček je vlastně trubčice
schopná klást. Pokud se vezme v úvahu teorie, že trubčice neumí poznat,
jestli je buňka zakladená nebo ne a proto kladou do každé buňky, potom
vzhledem k tomu že víc než 3 vajíčka se v buňkách neobjevují, tak by
aktivních trubčic bylo ve včelstvu jen několik a každá trubčice by nakladla
denně několik desítek vajíček. Možná už to někdo zjistil a publikoval v
nějakém článku.

Jinak každopádně pokud jsou v úlu s trubčicemi včely hodně slabé nebo
evidentně nemocné atd, tak nejlepší řešení je ta síra.

R. Polášek

Skúsim na niektoré pochybnosti a otázky odpovedať, preto doplním článok svojimi poznatkami, ktoré som získal za dobu 50 rokov pri včelách.

- biologicky zmenené včely na falošné matky, sa už nedostanú do pôvodného stavu, teda z tejto včely už nebude viac robotnica. Časom sa z úľa vytratia. Pozoroval som niekoľko prípadov takto postihnutých včelstiev, keď som úspešne pridal oplodnenú matku (aj to sa stáva, no nie je to pravidlom),matka silno a pravidelne plodovala. Včely nový plod (robotníčí) ošetrovali, ale zároveň ošetrovali i plod- trúdov od trubčíc a to bol naozaj zmiešaný plod- hrboplod. Znepokojúce bolo, že biologicky zmenené včely plodovali ďalej, ale nie v časti kde plodovala oplod.M, ale centrum si vytvorili v medníku. Včelstvo sa znormalizovalo až vtedy, keď sa tieto falošné matky z úľa vytratili. Tento úkaz som často zažil v oplodniačikoch po odobratí oplod. M a novú neprijali, lebo medzitým prešli do stavu trúdic. Tu som úspešne pridal mladú (11-12 dňovú), ktorá sa dokázala bezpečne oplodniť alebo otvorenú MB tesne pred zaviečkovaním. Kým som pochopil ako tento stav vzniká (výskyt trúdic), som dlho pochyboval o matke či je správne oplodnená, ale vždy bola!

-koľko je v takomto včelstve trúdic a koľko vajíčok sú schopné vyprodukovať? Odpoveď- toľko koľko je v úli včiel, toľko je i potencionálnych trúdic, lebo trúdice nevznikajú naraz, ale postupne, až kým včelstvo bez pomoci včelára neuhynie. Včela robotnica, ktorá sa biologiky zmení na falošnú matku, položí za svoj život 26 až 32 vajíčok. Včela trúdica má malé zakrpatené párové orgány -vaječnímy, vktorých sa nachádza oproti norm.M len zlomok vaječných rúročiek asi 8-12 (dobrá matka má až 180- 220). Ak takáto včela nakladie svoju "normu", uvolní miesto ďalším a to až do doby keď včelstvo ako sociálna skupina hynie.

- prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky schopné klásť neoplodnené vajíčka.
Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka. Pokiaľ je M vo včelstve, toto sa chová prirodzene, včely vychovávajú plod, donášajú peľ, nektár, vodu, ale hlavne neustále MF koluje medzi včelami a potláča rozvoj vaječníkov včiel. Ak dlhodobo nie je v úli matka a včely nemajú možnosť vychovať si novú (NCH), úplný nedostatok materskej látky núti včely stratu matky nahradiť kladením neoplodnených vajíčok. Ešte dodávam, že materská látka sa medzi včelami šíri nie vôňou, ale jedným zo zmyslov teda CHUTI, ktorú odoberajú z tela M a navzájom si ju medzi sebou odovzdávajú.

- píšete, že včela trúdica položí do jednej bunky max.3 vajíčka. Moje pozorovanie je iné, lebo vo včelstvíčku ak je málo kŕmičiek, nemá sa kto o vajíčka starať, býva v jednej buke aj 8-12 a viac vajíčok. Anton

Anton, myslím že je to ještě složitější. Na vzniku trubčic se podílí jak nedostatek mateřího feromonu, tak i kašička. Ta obsahuje hormony, které podporují vývoj matečníků. Nevím jestli se ve včelstvu mateří látka hlavě šíří chutí, nebo čichem, ale určitě oběmi cestami. Včely se přeci podle pachu poznávají.


> - prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa
> navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky
> schopné klásť neoplodnené vajíčka.
> Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná
> tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka.